Historie
Lifted by legacy.
Orličan slaví 80 let od prvního letu legendárího letounu M- Sokol, ikonického československého sportovního letounu. Sokol se stal symbolem poválečného znovuzrození domácí letecké konstrukce a jeho duch dodnes inspiruje novou generaci orličanských konstruktérů.
2026
Orličan slaví výročí 90 let od svého založení. Společnost, jejíž kořeny se dají vystopovat až do roku 1910, prošla během desetiletí vývojem od výroby kluzáků přes poválečné sportovní letouny až po moderní bezpilotní systémy. Výročí připomnělo nezdolnost české letecké tradice a schopnost značky přizpůsobovat se technologickým, průmyslovým i historickým výzvám.
2025
Zahájení vývojových prací na helikoptéře RoboCopter. Na konci roku 2024 dokončena etapa dostavby fáze prvního prototypu.
2020
První let M-8 EAGLE. Prototyp M‑8 EAGLE poprvé vzlétl v roce 2018 a stal se tak prvním letounem novodobé éry Orličanu. Tento milník symbolicky navázal na dlouhou tradici české letecké výroby a potvrdil návrat značky k vlastnímu vývoji. Úspěšný let otevřel cestu k dalším projektům a technologickému rozvoji společnosti.
6. 3. 2018
23. února podpis smlouvy o výhradní licenci k výrobě a prodeji prototypu ultralehkého letounu AL600 a tím dovršení snahy o získání vlastního produktu.
2018
Vzniká nová společnost ORLIČAN s. r. o., která navazuje na tradici letecké výroby v Chocni. Pokračuje zejména v kompozitní výrobě pro kluzáky Schempp-Hirth. Novým CEO se stává automobilový závodník Václav Bervid
2014
Dokončena stavebnice Seagle v. č. 03 (letoun v současnosti létá v JAR (ZU-SEA).
2009
3. ledna založena firma Schempp-Hirth, výroba letadel spol. s r.o., s jednatelem Ing. Pavlem Tomanou a vlastněná Schempp Hirth Flugzeugbau GmbH s přímou návazností na „vyhrnutou“ leteckou divizi Orličanu a.s.
1995
Vyroben prototyp lehkého sportovního letounu M7 Ornis (celkem vyrobeny 4 ks).
Období, kdy se pro tehdejší vlastníky Orličan, a.s. letecká divize stala nevýhodnou. Sám její ředitel pronesl: „Leteckou výrobu vyhrnu za plot buldozerem“. Jak řekl, tak se i stalo
1994
Orličan n. p. zaniká, vzniká Orličan a. s. (1991–2009). Letecká divize se odděluje a ve spolupráci s německou firmou Schempp-Hirth pokračuje ve výrobě větroňů.
1991
Hlavním programem podniku se stává výroba chladírenských a izotermických návěsů, z nichž až 90 % směřuje do SSSR. Mezi nejznámější typy patří N10 CH a N7 CH.
60. až 80 léta
Zahájena výroba prototypu vrtulníku HC-4. Z důvodů nařízení z vyšších míst nebyl nikdy dokončen. Nedokončený prototyp HC-4 se nachází v muzeu ve Kbelích.
1967
Hlavním programem choceňského Orličanu stávají chladírenské přepravníky. Výroba motorových letadel na váce jak 30 let končí, zůstává pouze výroba bezmotorových letadlel.
1960
Ukončení výroby motorových letadel. Podnik se nyní zaměřuje na kluzáky.
1959
27. května zahynul v Egyptě při zaškolování vojenských pilotů na L-60 Brigadýr jeden z nejvytíženějších pracovníků Orličanu, držitel mnoha rychlostních rekordů a náčelník choceňského aeroklubu Lubomír Šťastný.
1957
Společnost se přejmenovává na Orličan n.p. Zahájena výroba zmodernizovaného letadla VT 425 Šohaj 3, v červnu zalétán třetí prototyp L-60 (v upravené podobě, v jaké ho známe dodnes) Začíná éra výroby chladírenských a izotermických nástaveb, později i návěsů. Produkce je silně orientována na export do SSSR.
1955
Jaroslav Mráz umírá na rakovinu plic. S podnikem už nemá žádné vazby. Přestože během války pomohl řadě lidí uniknout před nacistickou perzekucí, byl po jejím skončení falešně obviněn z kolaborace. Ačkoliv byl následně všech obvinění zcela zproštěn, do vedení podniku se již nevrátil. Jeho jediným „proviněním“ bylo, že byl úspěšným podnikatelem.
1953
Dva letouny řady M-1 Sokol, OK‑AHN a OK‑AHK, podnikají slavný propagační let z pražské Ruzyně do Kapského města a zpět. Jeden z nich, OK-AHN, lze dnes vidět v Národním technickém muzeu.
1947
První let legendárního letounu M-1 Sokol. Tento celodřevěný dvoumístný dolnoplošník se zatahovacím podvozkem se stal symbolem československého poválečeného letectví.
9. 3. 1946
Znárodnění podniku. 9. května je choceňský podnik těžce poškozen výbuchem odstaveného muničního vagónu. 27. 10. je vyhláškou ministerstva průmyslu č. 155 z 27. 10. 1945 firma Ing. Mráz továrna na letadla znárodněna. Vedení firmy se ujímá konstruktér Zdeněk Rublič. Podnik je veden v režimu národní správy jako Ing. J. Mráz, továrna na letadla – národní správa.
1945
Popraveni: Alois Aubrecht, Ludvík Kodýtek, Miroslav Ell, Jaroslav Mikulecký, Josef Bíca
Padli na frontách: Josef Jiráský, Josef Kramář
Padli za revoluce: Milouš Peřina, Emil Plecháč, Karel Němec
Vzpomínka na zaměstnance padlé za 2. sv. války
Po okupaci byla choceňská továrna začleněna do německého válečného hospodářství. Název se změnil na Flugzeugfabrik Chotzen (později i Flugzeugwerke Chotzen). Formálně stále figuroval Ing. Jaroslav Mráz, ale podnik byl řízen podle německých potřeb.
1940-1945
Ing. Mráz a Ing. Beneš se dohodli na ukončení společenské smlouvy a Ing. Pavel Beneš odchází z firmy.
srpen 1940
První let prvního letounu firmy Beneš&Mráz, Be 60 Bestiola, výkonného celodřevěného jednomotorového hornoplošníku, který se dodnes řadí mezi nejzdařilejší stroje své třídy. V září 1935 se letoun OK-BEA zúčastnil Národního letu Republiky Československé a posádka F. Kládek – dr. Rückl, v něm dosáhla šestého místa. V roce 2016 postavil ing. Petr Tax létající repliku letounu Be 60 Bestiola s původní imatrikulací OK-BEC. Je k vidění v mladoboleslavském Leteckém muzeu Metoděje Vlacha.
10. 7. 1935
Založena firma Beneš-Mráz jako reakce na doznívající hospodářskou krizi, ohrožení Německem, a nedostatky československého letectví. Firmu založil známý konsktuktér Ing. Pavel Beneš spolu s úspěšným průmyslníkem Ing. Jaroslavem Mrázem, který v Chocni vlastnil úspěšný chladírenský závod.
1. 4. 1935
