Varianty letounu M-1 Sokol
Sokol prošel rychlým vývojem a vzniklo několik verzí. M‑1B byla varianta se zlínským motorem Toma 4, nakonec nevyhovující kvůli nižšímu výkonu, M‑1C byla třímístná verze reagující na poptávku po turistických letadlech (úprava křídla do mírného šípu navíc vyřešila problémy se stabilitou), M‑1D byla modernizovaná verze s novým překrytem kabiny pro lepší výhled, a M‑1E byla plováková verze. Sokoly sloužily také u armády pod označením K‑63, některé byly upraveny pro výsadkové účely.
Propagační let M‑1 Sokol do Kapského Města (1947)
Aby se nový československý sportovní letoun prosadil na světových trzích, firma Beneš&Mráz (tehdejší název firmy Orličan, název "Orličan" se používá až od roku 1955) se rozhodl pro ambiciózní propagační akci: dálkový let napříč Afrikou až do Kapského Města. Dne 1. dubna 1947 odstartovaly z Prahy dva Sokoly – OK‑AHN a OK‑AHK – s posádkami Mlejnecký–Sajfrt a Nováček–Kunz. Cílem bylo ukázat spolehlivost, výkonnost i odolnost letounu v extrémních podmínkách.
Let vedl přes Balkán, Blízký východ a východní Afriku. Posádky i stroj musely vydržet vysoké teploty, písek, tropické bouře, i dlouhé úseky bez možnosti nouzového přistání. Během přeletu Keni však došlo k nehodě: stroj OK‑AHK narazil při nízkém letu do elektrického vedení a havaroval. Posádce se naštěstí kromě lehkých zraněná nic vážného nestalo, letoun byl ale zničen.
Druhý stroj, OK‑AHN, pokračoval dál. 26. dubna 1947 úspěšně přistál v Kapském Městě, šlo o první československý letoun, který se tam dostal „po svých“. Po sérii předváděcích letů se posádka vydala zpět a 28. května přistála v Praze. Propagační akce vzbudila mezinárodní ohlas a potvrdila, že Sokol je schopen dlouhých a náročných tratí
M-1 Sokol drží několik mezinárodních rekordů
Sokol získal řadu mezinárodních rekordů FAI. Pilot František Novák na něm překonal několik dálkových rekordů na trojúhelníkových tratích i přímých letech, včetně letu dlouhého 4450 km až do tehdejší Kazašské SSR, další pilot, Luboš Šťastný, se specializoval na rychlostní rekordy a s upraveným Sokolem dosáhl rychlostí přes 280 km/h na tratích do 2000 km. Stroj zazářil i v soutěžích – v roce 1947 vyhrála československá posádka Galop d'Essai du Tour de Cadran ve Francii díky vysoké průměrné rychlosti a nízké spotřebě.
Symbol domácího sportovního letectví dnes k vidění v Národním technickém muzeu
M‑1 Sokol nebyl jen prvním poválečným letounem Československa, byl to stroj, který dokázal konkurovat světovým typům, sbíral rekordy a ukázal, že československá konstrukční škola má i po válce co nabídnout. Dodnes patří mezi nejvýraznější symboly domácího sportovního letectví. K vidění je například v Národním technickém muzeu v Praze. M-8 EAGLE je jeho hrdým pravnukem.
